Atletickému světu vládne jedno mystické číslo: 42 195. Ano, přesně tolik metrů měří trať legendární disciplíny, jejíž název odkazuje k antickému Řecku, kolébce olympijských her a mnoha dalších sportů. Pravda, vyhrát maraton na olympijských hrách bude sice vždy dopřáno jen několika málo vyvoleným, vytrvalostní běhy se ale dlouhodobě těší obrovskému zájmu běžců po celém světě. Pokud jste si tedy i vy zamilovali běhání, možná vás už také někdy napadlo, že byste si „maratonskou“ výzvu mohli někdy vyzkoušet. Jak na to? A jak při tom účinně ochránit své zdraví?
Jak se připravit na maraton?
S jen drobnou špetkou nadsázky bychom mohli konstatovat, že maratonský běh je „královskou disciplínou královny sportu“, jak bývá atletice přezdíváno. Maraton jednoznačně není pro každého. Sportovci a trenéři se jednomyslně shodují, že k úspěšnému absolvování této extrémně náročné trati je zapotřebí dlouhodobá a soustavná příprava a průběžně stupňovaný trénink.
V tom jim rovněž dávají za pravdu lékaři, kteří navíc upozorňují na nemalá rizika potenciálních zranění a zdravotních následků při špatně zvolených tréninkových metodách, nebo v situacích, kdy amatérští sportovci přecení své síly a pustí se do závodu bez dostatečné přípravy.
Přípravu na maraton ostatně nemůže podcenit ani běžec, který je zvyklý běhat pravidelně a dlouhodobě. Proto by se na start této disciplíny měli postavit pouze pokročilejší běžci, kteří už mají něco natrénováno a odběháno. Rozhodně nepočítejte s tím, že byste se mohli do maratonu pustit dříve než po 3-4 měsících intenzivní přípravy. Méně zkušeným běžcům zabere přípravná fáze přirozeně ještě delší dobu.
Dobrou variantou je postupné navyšování tréninkových vzdáleností a předtím, než se rozhodnete, zda maraton skutečně běžet či nikoli, je dobré vyzkoušet si nejprve například poloviční vzdálenost v podobě půlmaratonu, který velmi dobře prověří vaši kondici. Přípravu je také dobré konzultovat se zkušenějšími běžci a trenéry, případně se alespoň inspirovat třeba na internetových fórech o běhání. A pak už jenom běhat, běhat a běhat.
I při maratonu myslete na svoje zdraví
Maratonské běhy — a dálkové běhání obecně — jsou náročné jak po fyzické, tak po psychické stránce. Někdy se například hovoří i o tzv. „samotě maratonských běžců“, s níž se musejí vytrvalci při tréninku a závodech vyrovnávat. Obrovskou zátěž ale představují samozřejmě i pro běžcovo tělo: enormní námaha pro klouby, svaly i kosti či riziko dehydratace a celkového vyčerpání.
Pro každého sportovce, který bere své běhání vážně, by tak mělo být samozřejmostí myslet na spolehlivé úrazové a životní pojištění, které počítá i s tímto typem aktivity a v případě nějakého zranění pomůže jeho následky překonat. Není to přitom nijak náročné. Sjednat si životní pojištění například u Kooperativy je totiž narozdíl od maratonského tréninku disciplína doslova sprinterská — kterou zvládnete za pár minut klidně online.
A pokud zamýšlíte, že byste se přidali k tisícům dalších nadšenců a vyrazili pokořit nějaký ten maraton do zahraničí, nezapomeňte při sjednávání cestovního pojištění ani na připojištění pro organizované sporty.